Marie Majerová

Marie Majerová usilovala o vývojově adekvátní podobu sociálního románu vystihujícího vztah jedince a revolučního společenského procesu. Průkopnice realistické povídky pro mládež, publicistka, divadelní kritička, překladatelka. Umělecký pseudonym zvolila dle příjmení svého otčíma, jméno se 1921 stalo i jejím občanským.
 

V době kolem roku 1900 se seznámila s literáty kolem S. K. Neumanna, vdala se a pobývala v Rokycanech, Vídni, externě studovala na Sorbonně, kde poznala prostředí anarchistických komun. Sociální původ, životní zkušenost a politická orientace přivedly Majerovou k dělnickému a sociálnímu tématu, které ztvárnila zčásti pod vlivem naturalismu (Povídky z pekla a jiné, Plané milování aj.). V duchu výrobních románů americké a sovětské provenience zkomponovala románové panorama průmyslového Kladenska, kde vyrůstala (Siréna, 1935, Havířská balada, 1938). Rozsáhlé dílo Majerové zahrnuje rovněž knihy přírodních esejů a knihy cestopisné.

Zdroj:
 

Slovník českých spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 743 s. ISBN 80-7277-007-1.
 

Lexikon české literatury : Svazek II, P-Ř : osobnosti, díla, instituce. 3, M-Ř. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000. s. 733-1522. ISBN 80-200-0708-3.

Více o osobnosti v publikacích Knihovny FM:

BITTNEROVÁ, Martina. Spisovatelky a Erós : utajené životy velkých českých žen. V Praze: Daranus, 2011. 127 s. ISBN 978-80-87423-16-5 · portréty

HÁJEK, Jiří. Marie Majerová aneb román a doba. 3. vyd. přeprac. a rozš. Praha: Československý spisovatel, 1982. 206 s., obr.příl.